Cesta do země galského kohouta

Přílet

Nantes, město v západní Francii ležící na řece Loiře bylo mým dalším cílem. Po přestupu v Paříži (CDG) jsem přistál v Nantes. První věc, která Vás udeří do nosu je klima. Moře cítíte – pro mě jako středoevropana to byl uplně jiný/nový vjem.

Památky

Centrum města není až tak obrovské, dá se vcelku pohodlně projít pěšky. Dominantou čnící nad všemi budovami je Le Nid – 32 pater vysoká budova s barem v nejvyšším patře. Shora můžete spatřit celé okolí a za dne půjde určitě vidět i moře (přístav Saint-Nazaire není zase tak daleko). Ve městě se první den mé návštěvy konal karneval. Ulice byly plné lidí, všude byly konfety a jiné nezbytné propriety. Poprvé jsem naživo viděl sambu… s kapelou a tanečnicemi.

Strava

Musím zmínit také pekárny. Nejlevnější artikl, který tam koupíte je, jak jinak bageta. Ale jaká… určitě má víc jak 30cm a chuť se nedá srovnat s těmi, které jsou k dostání v ČR. Nemluvě o croissantech, koláčích a jiných dalších věcech. Navštívili jsme dvě francouzské restaurace, ochutnali domácí kuchyni a vína. Můžu říct, že francouzská gastronomie je potěšení pro chuťové buňky. I když není nejlevnější.

Patriotismus

Nesmím zapomenout na francouzskou hrdost. Ano na letišti se anglicky domluvíte, ale pokud umíte francouzsky je to daleko snažší… Všude jinde už mohou nastat problémy – i v hotelu. Neverbální komunikace vás vždy zachrání. Pokud jste slušní a nejste nabubřelí turisté co mluví jen anglicky myslící si, že jim patří svět.

Chování francouzů

Nejlepší věc na tom celém bylo zjištění, že mají na všechno dost času… trafika otevírající v 10 hodin dopoledne je ten nejlepší příklad.