Aneb cesta do Stavangeru

Přílet

Cesta do Stavangeru, městečka na pobřeží Severního moře, vedla přes Oslo. Po přistání na místním letišti Vás ohromí několik věcí. Letiště je krásné, samé dřevo, hodně dbají na ekologii a provoz. Nesmím zapomenout na připomenutí, že se na nikoho nečeká: „No final calls“. Cesta mezi Oslem a Stavangerem byla poměrně dost rychlá a měli jsme možnost prohlédnout si krajinu a zasněžené hory z výšky. Cestou zpět jsme se rozhodli využít nově zřízenou linku Praha-Stavanger.

Příroda

Po cestě z letiště jsme zahlédli tři meče zapíchlé do skály, ale to není jediný odkaz na vikingskou přítomnost zde. Norsko je příjemné na pohled. Všude vidíte zelenou. A je jedno jestli je to lesík kolem dálnice, plot souseda (z kamení) a na něm roste tráva. I když si ve městě vyjdete na kopec máte krásný výhled. A pokud jste něco neviděli… určitě se do Norska vrátíte.

Strava

Losos, nejde nezmínit, je přesně to co musíte ochutnat. Je jedno jestli je čerstvý nebo uzený. Určitě bude chutnat jinak než když si ho dáte u nás. Obecně se dá říct, že strava je zde hodně „zdravá“ a „kvalitní“. S tím ale souvisí i její cena.

O norech

Jsou kamarádští, pomůžou Vám ale určitě na Vás nebudou čekat když se už mělo začít. Jejich vztah k přírodě a obnovitelným zdrojům není třeba připomínat. Stačí když se podíváte na ulici… projede kolem Vás několik elektromobilů (většina z nich jsou Tesly) a je Vám to víc než jasné. Další věcí kterou jen tak někde nepotkáte je rovnoprávnost mezi pohlavím. Berou to jako samozřejmost. Protože jsme přiletěli na státní svátek, musím zmínit i národní hrdost. I malí kluci měli oblek, ženy byly zpravidla oblečeny do kroje.