Vždy jsem je chtěl navštívit a když se naskytla možnost byla by chyba ji nevyužít.

Spojil jsem příjemné (s přítelkyní) s užitečným (zapomenu na svět, nadýchám se čerstvého vzduchu a něco nafotím).

K čerstvému vzduchu – Oba dostali jednodenní rýmu z čerstvého vzduchu! To, že DEZA nevoní po fialkách víme, ale tohle jsme nečekali.

K focení – Polarizační filtr skutečně funguje, jen ten přechodový mi chyběl. Doženu to v editoru, ale jak mi to s polarizákem moc nešlo tak ve vyšší nadmořské výšce to byla jiná káva.

K počasí – Věřte předpovědi tak na dvě hodiny dopředu a i to je moc! Všechno co jsme kdy slyšel o počasí na Pradědu a obecně o počasí na horách platí tady dvojnásob. Hlavně v okolí Pradědu, jednou je vidět a o chvíli později je v mlze, prší a fučí jako kdyby Vás to mělo odnést. Kdo nezažil nepochopí.

K obuvi – Asi mám puchýř! A nebyl jeden, tak jsem svým botičkám věřil až mi zase provedly to co už jednou. Už jsme si koupil lepší ponožky a puchýře přelepil hojivou náplastí.

K ubytování –Výborné! Na hřeben to bylo kousek (v průměru 8km do prudkého kopce), zastávka autobusu před hotelem, tenisový kurt, bazén i infrasauna. Pokoj prostorný s pohodlnou postelí. Nesmím zapomenout na vydatnou snídani a vstřícný personál hotelu.

K cestování – Poběžíme! Cesta tam byla poklidná, zpátky jsme měli divočejší přestup v Šumperku – ještě, že autobusové nádraží je tak blízko vlakového. Co mě pobavilo nejvíc byly jízdenky – České dráhy a jejich systém eTiket s QR kódem je skvělý nápad. To by ale průvodčí museli mít čím ten kód scanovat. Takhle hádají jaký znak je v kódu transakce a zřejmě ověřují jestli QR vypadají stejně. Přitom opačný způsob by byl tak elegantní. Celkově se těch pár dní vyvedlo, počasí mohlo být daleko horší. Přijeli jsme zpátky celí, okysličily se nám hlavy a odpočali jsme si od každodenních starostí a to jsme chtěli!