...na koloběžce
I tento rok probíhala akce _Do práce na kole. _Neměl jsem žádné závodní ambice, cílem je najet za květen co nejvíc kilometrů. Koloběžka je taky dobrá, takže jsem si našel nejlepší trasu a vyrazil. Tu po chodníku, tu po cestě a jindy zase parkem.
Už tak jezdím víc než měsíc. Za tu dobu jsem odpozoroval poměrně dost fenoménů, na chodníků i silnici.
- Lidi s telefonem (za volantem nebo na chodníku) jsou nebezpeční sobě i ostatním, nedívají se a nemají nejmenší tušení co se děje okolo
- Děti jsou nepředvídatelné
- Na silnici/chodníku potkáte nejen tolerantní
- Ne všechny nájezdy jsou bezbariérové (i když se zdají být)
- Uvolněné dlaždice jsou dost nebezpečené
Čím déle jezdím, tím častěji pozoruju, že v některých úsecích jsem srovnatelně rychlý nebo rychlejší než MHD (autobus/šalina). To je pozitivní zpráva pro koloběžkáře, méně už pro cestující. Nicméně oni se vezou a můžou si číst, nespotí se. Což se mě nedá říct. Nemluvě o dnech kdy prší, nebo pršelo a všude je mokro/kaluže.
Kolik ujedu? Denně, cca 5,6km. Měsíčně je to přes 100km.