První cesta za velkou louži

Přílet

Před přistáním jsem musel vyplnit modrou kartičku (jestli nevezu nějaké nemoci, hnůj, moc peněz a proč tam vůbec cestuju). Brnkačka oproti útrpnému čekání v řadě než se dostanete k imigračnímu úředníkovi. Strávili jsme ve frontě minimálně hodinu (přepážek jsem napočítal přes 50, nám bylo dostupných jen asi 7). Poté, co se mě úředník zeptal, odkud jsem, jestli znám kolegu a kdy se vracíme mi sejmul otisky prstů (všechny prsty na pravé i levé ruce) a dal mi do pasu razítko na 90ti denní pobyt).

Strava

Snídaně v hotelu byly velkolepé. Sladké, slané, vajíčka, placky, vafle, pečivo a ovoce. Nesmím opomenout výběr z několika druhů kávy, juiců a čajů. Jen ten klasický curk bylo občas problém najít – med asi neznají. Oběd je vždy „lehčí” takže si vystačíte s bagetou, menším haburgerem nebo jinou podobnou pochutinou z občerstvení. Večeře jsou ohromné. Jednu z nich jsem měl tu čest strávit v The Capital Grille. Jakýkoli steak, který budu jíst, budu vždy srovnávat s tím, který jsem měl zde. Slovy nelze popsat tu chuť. Jako desert jsem vybral cheesecake s lesním ovocem, byla to volba královská.

Památky

I přesto, že jedinný volný den pršelo, viděl jsem „hlavní” památky (Capitol, Washington Monument, White House, Lincoln Memorial, National Gallery, WW2 Memorial, Korean Veterans Memorial, VIetnam Veterans Memorial a US Marine Corps War Memorial (Ivo Jima Memorial). Nezapomněl jsem ani na Arlington, Pentagon, FBI HQ a po cestě na letiště jsem zahlédl i cestu vedoucí k CIA HQ.

Patriotismus

Snad každá budova je opatřena americkou vlajkou. I když se s američany bavíte, poznáte, že jsou na svou zemi hrdí.

Chování američanů

Nemůžu si stěžovat, jednak hned poznají že nejste zdejší. Ptají se odkud jste (pořád netuší kde ČR je viz. otázka prodavačky v muzeu jestli to máme na Ukrajinu blízko) a ptají se jak se nám libí v USA. Jsou i vstřícní k sobě navzájem, což na českých ulicích k vidění moc není.