Asi jako každý z fakulty i já mám práci.

A i když jsou prázdniny do práce se chodí. Obzvlášť když je třeba vypracovat metodiku (strašáka všech učitelů), o které pořád nevím moc, a dopracovat látku dvou kurzů, které budu vyučovat na rekondičním pobytu. Vstal jsem toho rána dost brzy, abych mohl stihnout autobus do Brna. V jedenáct hodin jsem už na zastávce vyhlížel autobus do práce. Šel jsem jako vždy vcelku dobře naladěn. Když po zavření dveří a 4 krocích povím Ahoj a dobré dopoledne a jako odpověď slyším: Co tady chceš?! Takovou odpověď jsem vážně nečekal, vážně netuším co bylo/je špatně.

Co je špatného na tom, že člověk chce udělat/dodělat svou práci?