Oblečení jako do divadla ale budova jiná.

Janáčkovo divadlo znám z koncertů, ale variabilita jeho pódia je ohromná. Obdivuju orchestr, že v tak stísněných prostorech dokážou hrát. Je potřeba říct, že hudba Richarda Wagnera byla zajímavá. Moc skladeb jsme od něj neslyšel. Některé části z Bludného holaňďana si ale rád pustím zas. Byly chvíle to nebylo tak zajímavé, ale to se na koncertu stává taky. Na rovinu musím přiznat, že děj jsem odhalil jen z toho co se dělo na jevišti. Němčině rozumím, ale když ji někdo zpívá je to bez šance. A sledovat titulky, které jsou nahoře když děj je dole… je nešťastné.

Zkušenost to byla zajímavá a zatím si nejsem jistý tím, že bych jí chtěl zopakovat.

Činohra je činohra.